Otevření největší expozice z dějin užitého umění a designu v pražském Uměleckoprůmyslovém museu

06.02.2023

Nová expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje v šesti tematicky rozdělených sálech plastický a živý obraz evropského užitého umění od antiky až po design 20. a 21. století. 

Vystaveno je více než 1300 předmětů ze sbírky UPM, která čítá celkem půl miliónu exponátů. Expozice ukazuje, jak všechny věci kolem nás vstupují do lidského života a mění jej po stránce funkční i symbolické.

Užité umění a design spoluutváří životní styl a modely lidského chování. Více než v jiných oblastech umělecké tvorby zde vystupuje do popředí bytostný smysl věcí, jejich účel, zjištění, pro koho, jak a proč vznikly. Zmíněné souvislosti však v expozici nezastiňují kvalitu unikátních uměleckých děl a jejich tvůrců, ani poetiku a tajemství každodenních předmětů.

"Datum otevření expozice 7. února jsme zvolili záměrně," říká Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. 

"V tento den v roce 1885 byla v právě dostavěném Rudolfinu zpřístupněna první expozice muzea, úředně založeného po mnohaletém úsilí ve stejném roce. Uzavíráme tímto také několikaletý investiční program rekonstrukce a revitalizace muzea schválený v roce 2008, který zahrnoval také stavbu Centrálního depozitáře a zásadní modernizaci historické budovy v letech 2014-2017," dodává.

Stálá expozice začíná sálem Rituály a slavnosti, kde jsou vystaveny stovky předmětů, které provázely lidstvo v průběhu staletí při rituálních obřadech a slavnostech a které vtáhnou návštěvníky do magického světa symbolů a působivých představení církevního i světského rázu. Bohatě je zde zastoupeno liturgické náčiní, mešní roucha i slavnostní výbava užívaná při hostinách, své místo zde mají ale též drobné předměty, například poutní odznaky sloužící jako dobové talismany. 

Sál Mikrosvěty: panovnická kunstkomora přibližuje svět kabinetů umění a kuriozit, které od raného novověku sloužily jako pokladnice cenností a přírodnin všeho druhu, a zároveň byly encyklopedií znalostí. Tyto panovnické sbírky představovaly nekonečný labyrint různorodých předmětů, v němž vše souvisí se vším. Nevyčerpatelné bohatství přírody a jeho poznání jsou věčnou inspirací mnohých uměleckých a životních stylů. 

Je to i téma dalšího sálu s názvem Život forem. Ukazuje, jak rokoko obdivovalo asymetrii živých tvarů, biedermeier oceňoval přirozenou strukturu materiálu, secese svým ornamentálním stylem evokovala snění a vitální síly přírody, geometrický řád krystalu se zase stal základním principem kubismu.

Druhou polovinu expozice otvírá sál Oděv: tělo a tělesnost

Expozice v sálu Oděv: tělo a tělesnost, který se zabývá módou a šperkem s důrazem na utváření tělesných tvarů. Instalace 18 oděvů společně s ukázkami spodního prádla a doplňků představují módní siluety těla, jak se vyvíjely od počátku 19. do konce 20. století. V témže kontextu jsou zde prezentovány i šperky od středověku po autorskou tvorbu přelomu 20. a 21. století. 

V dalším sálu s názvem Design a fenomény modernity již plně vstupujeme do 20. století, kdy se design stal integrujícím faktorem moderní a postmoderní kultury. Důležitým tématem je zde i zásadní role světla v moderním životě a designu, přiblížená na příkladech šperku, skla a fotografie. 

Pozoruhodnou kapitolu v dějinách českého umění a designu tvoří kosmické inspirace a utopické vize, jimž je věnován poslední sál stálé expozice Utopie, kosmos, hra. Úzce souvisí s aktuálním pojetím designu jako fikce a hry, která podporuje kreativitu a odpoutává člověka od sféry přísné účelnosti a praktických potřeb.

Expozice je doplněna projekcemi a působivými motivy lightboxů, které podněcují dialog uměleckých děl minulosti se současností. 

"Cílem expozice nebylo vytvořit učebnicový přehled dějin užitého umění a designu, ale ukázat umění v jeho životním pohybu, v různých sociálních rolích a funkcích. A také jsme chtěli upozornit na to, že tyto životní okruhy tvorby jsou nadčasové, neustále přítomné, a propojují dávno minulé epochy s dneškem." říká hlavní autor expozice Radim Vondráček, ředitel sbírek a výzkumu UPM.

Za denního světla expozice umožňuje i výhled z muzea na okolní architekturu a památky, včetně unikátního pohledu na židovský hřbitov. 

"Architektura expozice, která respektuje výtvarnou působivost sálů muzea, zároveň zdůrazňuje genia loci jeho okolí, například v poslední čtvrti 19. století nově vytvořené náměstí, nyní Jana Palacha, v jehož prostoru se koncentroval nový společensko-kulturní koncept národního uvědomění," říká ředitelka Helena Koenigsmarková.

K otevření expozice připravilo edukační oddělení UPM cyklus komentovaných prohlídek s kurátory pro veřejnost a cyklus edukačních programů pro školy s názvem Skrytý život a řeč věcí, jejichž cílem je představit exponáty nejen jako samostatné estetické a funkční objekty, ale také v jejich časových, tvarových, vizuálních, materiálových, funkčních a estetických souvislostech, které vyvolají zájem o jejich příběh, význam a roli v našich životech.

Autor koncepce a scénář: Radim Vondráček

Supervize: Helena Koenigsmarková

Odborná příprava: Jiří Fronek, Konstantina Hlaváčková, Markéta Grill Janatová, Iva Knobloch, Helena Koenigsmarková, Mariana Kubištová, Petja Matějovič, Jan Mergl, Marie Míčová, Jan Mlčoch, Michal Stříbrný, Jan Schöttner, Eva Uchalová, Lucie Vlčková, Radim Vondráček

Architektonické a grafické řešení: Tomáš Varga; 20YY Designers, Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček; Jakub Jansa

Fotografie: Gabriel Urbánek, Ondřej Kocourek

Expozice se otevírá pod osobní záštitou Mgr. Martina Baxy, ministra kultury.

Zdroj: 2media

Zpracovala: Andrea Ježková